Poselství do roku 2024 – Sen s velkým bílým hadem

(čtení do 5 min.)

Cestou do Prahy sleduji vzdělávací webinář na mobilu. Pozornost mi ale neodbytně těká k dnešnímu živému snu, který se dožaduje pozornosti čím dál víc a víc.

„Co znamená velký bílý had?“ říkám si a jako první mě napadá nahrát hlasovou zprávu Taře a zeptat se jí, jestli má zkušenosti s výkladem snů. A tak jí vyprávím svůj sen s bílým hadem…

Jsme s celou rodinou na nějaké chatě na kopci v džungli. Zjišťujeme, že kousek od ní je obrovský bílý had, s hlavou větší než jsou naše postavy! Občas se v noci připlazí až k nám, vytasí své obrovské zuby a něco kolem nás naštvaně zničí. Je evidentní, že nás chce z místa vypudit. Všichni se zděšeně ukrýváme a třeseme strachy. Mám neuvěřitelný, až panický strach o své blízké! V těle mi tepe každá buňka, tělo mám sevřené úzkostí a potlačuji svůj dech i přesto, že se snaží držet tempo mého divoce bušícího srdce.

Budím se ze snu, UFF!!! Celá zpocená s rozbušeným srdcem si oddechnu, že to byl „jen sen“! Po chvíli usínám, ale vracím se znovu do toho snu.

Had se opět přiblížil k chatě. Všichni jsme schovaní, ani nedýcháme. Je to už poněkolikáté, takže máme docela dobře nacvičený přesun do úkrytu. Ale strach z hada máme všichni neskutečně velký pořád. Ze svého úkrytu ve stísněném prostoru zahlídnu škvírkou hada a mihnou se mi hlavou myšlenky: „Co znamená že je bílý? Co když nám ublížit nechce? Co když je to JINAK, než se to jeví?“.
Myšlenky ale vzápětí zaplašilo to, že had opět zničí kousek chaty.  Začínám být naštvaná, že ani nikdo z mužů nevymyslí, jak se hadovi postavit, jak ochránit rodinu!

Dochází mi, že takto se žít nedá a ani takhle žít NECHCI! V neustálém vypětí, strachu, omezení a vyčkávání, jak to dopadne… Zaplavuje mě jasné rozhodnutí HADOVI SE POSTAVIT! Co se může nejhoršího stát? Sežere mě! Tak ať! Stejně jednou odejdeme! A jestli tohle je TEN OKAMŽIK, tak ho přijímám. Ale schovávat se už nebudu, už toho bylo dost!

Jdu ven na zápraží a sedám si na dřevěné schody terasy, odhodlaná se s hadem vypořádat. Had se ke mně pomalu ale jistě blíží. Vnímám ho. A vím že i on mě.
Navzdory strachu, s bušícím srdcem a staženým hrdlem polohlasem opakuji „už bylo dost utíkání, schovávání a strachu“. Je to silný pocit – strach spolu s odhodláním hadovi čelit. BÝT SMÍŘENÁ s čímkoliv, co nastane. Přináší to vlnu vnitřního klidu, jasnosti a JISTOTY, že tohle je ten potřebný krok, který mám udělat. Mezi tím se had pomalu doplazil až ke mě.

Obrovský bílý had se přede mnou postavil a doširoka otevřel tlamu, ze které trčely hrůzostrašné zuby. Na okamžik se díváme navzájem do očí. Zavírám oči a se staženýma půlkama, třesoucím hlasem a zároveň se smířením a vnitřním klidem říkám: „BUĎ VŮLE TVÁ, ať se stane, co se má stát, já už nikam ale utíkat nebudu.“
Očekávám moment, kdy mě had pohltí… a ono nic. Otevírám oči a velký bílý had se zmenšil a stočený mi leží u nohou jako pejsek!

S roztřeseným hlasem dokončuji nahrávání hlasové zprávy a uvědomuji si, že mi díky převyprávění snu Taře došlo jeho poselství. A taky to, že zdaleka není jen pro mě! Je to poselství pro nás všechny do tohoto roku.

Vzápětí se spouští krátký, ale velmi intenzivní proces, až se mi po tvářích kutálejí slzy jako hrachy a odplavují make-up z pečlivě namalovaných oči, které si tak líčím 1x za 100 let 😀! Naštěstí jedu v kupéčku sama. 

POSELSTVÍ SNU

Hada máme podvědomě zakořeněného jako pokušitele, jako nevyzpytatelné, lstivé stvoření vzbuzující strach. Tento strach však do hada projektujeme MY SAMI!!! To, jak je had velký symbolicky ukazuje míru našeho strachu – čím větší je had, tím více ochromující strach máme!

Had velmi citlivě vnímá naše PŘESDUDKY. To, že něčemu věříme, aniž bychom projevili ochotu se dívat na věci z jiné roviny a získávat nová poznání!

A tak pokud je pro nás had ZLÝ, tak může, třeba jako v mém snu, něco zničit, aby nám tím ukázal, co si o něm myslíme. Je to pak hmatatelný důkaz naší PROJEKCE, že je opravdu ZLÝ! Neuvědomujeme si totiž, že vnější realita nám jen potvrzuje to, čemu o zvířatech, lidech nebo světě vůbec veříme.

Vnímám jeho rozhořčenost, jak podléháme jen tomu co, vidíme na „vlastní oči“. Z naší neznalosti přírodních zákonitostí, sounáležitosti s ní. Z toho, jak se děláme malými, slabými, jak jsme „nepružní“, neochotní rozvíjet sami sebe! Jak snadno podléháme názorům, přesvědčením, radám druhých lidí, místo abychom se obraceli sami do sebe – POKLÁDALI OTÁZKY SAMI SOBĚ A NACHÁZELI ODPOVĚDI URČENÉ PŘÍMO NÁM!

To, co živíme sami v sobě, se pak děje i venku kolem nás!

Každý máme svého hada a je jen na nás samotných, čím ho krmíme. Jestli strachem, až nás přeroste a stane se z něj strašící bestie, co dělá ze života peklo. Nebo přijetím a poplazí se nám hezky u nohou a půjde s námi životem jako věrný společník, který nás může velmi silně podporovat v situacích, kdy je to skutečně potřeba!

Do toho mi přichází i Tařina odpověď na můj sen.
„Wau, Jani, tak tohle je hodně silný archetypální sen. To je síla! No jasně, had je symbol transformace a ženské síly – kundalini. Had je něco, co tě totálně změní a vyléčí zevnitř. Lidé z toho mívají největší strach. A ty jsi ho v tom snu takhle vědomě překonala a tu sílu sis v sobě vlastně ochočila. To je nejvíc, nádhera, krásný sen!“

Po příjezdu do Prahy k Edí na focení mé vnitřní esence, ještě celá „rozvibrovaná“ z toho snu, jí ho znovu v rychlosti vyprávím a dodávám: „Ty jo, Edí, ještě že to byl jen sen! Že jsem tomu hadovi nemusela čelit doopravdy!“

A Edí na to: „No, ale tohle jsi prožila jako doopravdy! Podívej se na reakce tvého těla, jak jsi se v noci probudila zpocená a s tlukoucím srdcem! Jak silně to s tebou pracuje ještě teď!“

O pár dnů později mi dochází: „Co když tohle, čemu říkáme realita, to, co tady žijeme, je jeden velký SEN, ze kterého se jednou probudíme všichni?!“

Ze srdce, ti milý čtenáři, přeji, ať se na tebe přenese alespoň zlomek hloubky a síly tohoto poselství!